Zápis 4

15. listopadu 2014 v 22:23 |  6. ročník
Deníčku, Blíží se to. Nebudu to tu všechno říkat. Jenom to napíšu dost stručně.
Duch s námi promluvil. Jsme jako určitá skupinka, co se řítí za uniterem. Už víme, jak se k němu dostaneme díky tomu duchovi. Ten, co ho ukradl je v jedné tajné místnosti, která je zabezpečená. Abychom se tam dostali, je potřeba mít lektvar který stál dva dny na měsíčním světle a vypít ho musí jeden z každé koleje. Tak jsme nabrali do skupinky ty nejschopnější z kolejích o kterých jsme věděli. Samozřejmně to byl Daro ze Zmiju a Benjamin z Nebelvíru. Z Havru pak jako králík jde Kath a z Mrzimoru já. Nevím, kdy tam vyrazíme, ale začíná mě to děsit. Co když tam něco najdeme? Co když tam bude spousta černokněžníků, co nás všechny pochytají a někde uvězní? Začíná na mě jít panika, ale musím zachovat klid. Jsem přece prefektka, nemůžu ukázat před mladšíma strach, když mám být jejich vzor... Zpět k věci. Dneska na tabuli, na které byl nápis rozloučení se zimou a program toho dne, viděla jsem tam nápis CEER a další, co tam bylo vepsáno. Ale podle toho, kdo tu rozlučku pořádá říkal, že proti vepisování byly ty tabule ochráněny kouzlem. Je to divné. Mám ze všeho všelijaký pocit. Možná jsou tohle mé poslední hodiny na hradě deníčku. To je vše na co jsem schopná dneska napsat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama